Válec a pístnice: Tyto nerezové plynové pružiny jsou vyrobeny z nerezového materiálu AISI 316.

Olej: Olej je schválen pro potravinářské použití. (Omnilube FGH 1046)

Plyn: Dusík N2 Std. Atmosférický vzduch obsahuje 78,09 % dusíku a tvoří základ pro výrobu dusíku pomocí destilace kapalného vzduchu. Dusík je bez zápachu, bez barvy, netoxický a nehořlavý.

Tolerance

Celková délka (L1): +/- 3 mm

Pístnice (L2): +/- 2 mm

Síla (F): +/- 10 %

Datový list a 3D CAD

Pokud chcete PDF datový list nebo 3D CAD výkres pružiny ve formátu .step, .iges nebo .sat, můžete si je stáhnout zdarma kliknutím na symbol 3D CAD vedle čísla položky v tabulce.

Číslo zboží

Plynové vzpěry v nabídce společnosti Sodemann Industrifjedre A/S se definují na základě tloušťky pístnice, zdvihu a síly v N.

Terminologie

 

 

 

Ø1

=

Průměr pístnice

Ø2

=

Průměr trubice

L1

=

Zdvih

L2

=

Délka mezi závity bez zatížení

L3

=

Délka trubice

G

=

Velikost závitu

F

=

Síla (Newton)

K

=

Poměr sil

1 N

=

0,10197 kg

1 kg

=

9,80665 N

Kvocient síly je vypočítaná hodnota, která značí nárůst/pokles síly mezi dvěma měřicími body.

Čím více je tlačená plynová vzpěra stlačována, tím více v ní roste síla – jinými slovy síla roste tím, jak je pístnice zatlačována do válce. Je tomu tak proto, že je plyn ve válci více a více stlačován z důvodu proporcionálních změn uvnitř válce, což způsobí zvýšení tlaku, který se projeví osovou silou, jež tlačí na pístnici.

1. Síla při délce v povoleném stavu. Pružina při povolení již nevyvíjí žádnou sílu.
2. Síla na počátku. Vzhledem ke kombinaci třecí síly připočtené k X množství N vyvíjené tlakem válce křivka jasně ukazuje, že síla začíná razantně narůstat při stlačení pneumatické pružiny. Při překonání tření křivka poklesne. Byla-li pružina po určitou dobu v nečinnosti, bude potřeba pro její aktivování síla navíc. Tento příklad ukazuje rozdíl mezi prvním a druhým pokusem o stlačení pneumatické pružiny. Při pravidelném použití pneumatické pružiny se bude křivka síly blížit spodní křivce. Pneumatická pružina, která je po určitou dobu v nečinnosti, bude pravděpodobněji blíže horní křivce.
3. Maximální síla při stlačení. Tuto sílu skutečně nelze využít ve strukturálních kontextech. Této síly lze dosáhnout pouze krátce, když se zastaví nepřetržitý tlak/pohyb. Jakmile se pneumatická pružina již nepohybuje, bude se snažit navrátit se do své výchozí polohy, a proto bude užitná síla menší a křivka spadne do bodu 4.
4. Maximální síla vyvinutá pružinou. Tato síla je měřena na začátku odražení pružiny. To překládá správný obrázek o tom, jakou maximální sílu pneumatická pružina vyvine, když je umístěná pevně v tomto bodě.
5. Síla vyvinutá pneumatickou pružinou v tabulkách. Dle běžných standardů je síla pneumatické pružiny získávána z měření síly ve zbývajícím pohybu na vzdálenost 5 mm směrem do své roztažené polohy, a poté v klidové poloze.
6. Silový faktor Silový faktor je vypočtená hodnota, která naznačuje nárůst/pokles síly mezi hodnotami v bodě 5 a v bodě 4. Jedná se tedy o faktor množství síly, které pneumatická pružina ztratí ze svého maximálního bodu pohybu 4, do bodu 5 (max. prodloužení pohybu – 5 mm). Silový faktor je vypočítáván vydělením síly v bodě 4 hodnotou v bodě 5. Tento faktor je také použit v obrácené situaci. Máte-li k dispozici silový faktor (viz hodnota v našich tabulkách) a sílu v bodě 5 (síla v našich tabulkách), lze sílu v bodě 4 vypočítat vynásobením silového faktoru silou v bodě 5.
   Silový faktor závisí na objemu ve válci ve spojení s tloušťkou pístnice a množství oleje. To je u každé velikosti jiné. Kovy a kapaliny nelze stlačit, a proto lze stlačit uvnitř válce pouze plyn.
7. Tlumení Mezi bodem 4 a bodem 5 lze vidět v křivce síly záhyb. Právě v tomto bodě nastane fáze tlumení, která trvá po zbývající část pohybu. Tlumení probíhá prostřednictvím oleje potřebného pro prosáknutí skrz otvory v pístu. Tlumení lze upravit změnou kombinace velikostí otvorů, množství oleje, a viskozity oleje. Tlumení nelze/by se nemělo odstranit zcela, jelikož plně stlačená pružina nebude při náhlém volném pohybu pístu ztlumena, a proto se může pístnice roztáhnout z válce.

Plynové vzpěry obsahují vysoce stlačený plynný dusík. Tento plyn není hořlavý ani výbušný a není při vdechování toxický. Za žádných okolností se nepokoušejte plynovou vzpěru rozebrat nebo doplnit její náplň – z důvodu vysokého tlaku je to mimořádně nebezpečné! Plynovou vzpěru nevkládejte do ohně, nepropichujte, nelisujte ani nenařezávejte a povrch válce nesvařujte. Do povrchu pístu neškrábejte a píst nenatírejte ani neohýbejte.

Plynové vzpěry nikdy nepoužívejte jako bezpečnostní zařízení. Pokud by poškození plynové vzpěry mohlo vést ke zranění, je nutné ji zajistit pomocí bezpečnostního zařízení. Můžete také použít bezpečnostní plynovou vzpěru. Pokud by jakákoli konstrukce s plynovou vzpěrou mohla v případě úniku plynu ze vzpěry způsobit zranění osoby, je nutné použít další bezpečnostní zařízení, aby bylo možné zranění předejít. U některých konstrukcí je možné použít pojistné trubice pro plynové vzpěry. Ty chrání konstrukci v případě náhlého poklesu tlaku v plynové vzpěře. Více

Plynové vzpěry je nutné skladovat a montovat tak, aby píst směřoval dolů a byl v úhlu 45°od vodorovné osy. To je důležité, protože takto bude zajištěno stálé mazání vnitřních ucpávek olejem uvnitř plynové vzpěry.

Pokud je plynová vzpěra upevněna vodorovně nebo s pístnicí směřující nahoru, bude z těsnění vytékat olej, což způsobí jeho vysychání. To nakonec znemožní jeho fungování a může dojít k úniku z těsnění, což způsobí ztrátu síly plynové vzpěry.

Při každé montáži je nutné zajistit, aby nevznikl boční průhyb nebo na plynovou vzpěru nepůsobily jiné síly než volný axiální pohyb v podélném směru plynové vzpěry.

Pokud se plynová vzpěra nějakou dobu nehýbala, může být obtížné ji znovu uvést do pohybu. To je zcela běžné.

Normálně také nelze jednoduše stlačit vzpěru se silou 200 N pouhýma rukama.

Doporučuje se, aby byla v konstrukcích s plynovými vzpěrami použita fyzická zarážka, aby nedošlo k přetížení plynové vzpěry. Fyzická zarážka brání zatlačení pístnice dolů. Jinými slovy, část pístnice musí být vždy viditelná. To chrání vlastnosti plynové vzpěry a zajišťuje optimální životnost.

Pokud jsou dveře rozměrné nebo těžké, doporučujeme v konstrukci použít 2 plynové vzpěry. V opačném případě hrozí deformace konstrukce. Ta může omezit funkčnost plynové pružiny a značně zkrátit její životnost. V nejhorších případech se může konstrukce dokonce zbortit.

Pokud jsou již v konstrukci dvě plynové vzpěry namontované, vždy se doporučuje obě plynové vzpěry vyměňovat zároveň. V případě výměny jen jedné vzpěry by mohl vzniknout rozdíl mezi silou ve staré a nové plynové vzpěře, který by mohl vést k nesprávné funkčnosti a zkrácení životnosti.

Vyhněte se mazání pístnice, protože řada plynových pružin je bezúdržbová. Pro použití v nečistém prostředí je možné plynovou pružinu chránit pryžovým měchem.

Plynové vzpěry se plní při teplotě 20 °C a počáteční síla se tedy také měří při této teplotě.

Bude se měnit přibližně o 3–3,5 % po každých 10 °C. Čím je chladněji, tím je plynová pružina slabší.

Naše plynové pružiny nejlépe fungují při teplotách mezi -30°C a +80°C. Použití pružin při teplotách blízkých těmto limitům způsobí změněnou sílu a nelze doporučit maximální použití.

Plynové vzpěry jsou navrženy na maximálně 5 zdvihů za minutu při teplotě 20 °C. Je-li tato hodnota překročena, dojde k nárůstu tepla uvnitř plynové vzpěry, které může vést k netěsnostem ucpávek.

Plynové pružiny časem mírně ztratí tlak ve srovnání s původním tlakem v době, kdy byly namontovány. Lze očekávat ztrátu tlaku až 10 %.

Vždy použijte ten nejkratší možný zdvih a zvolte co největší průměr válce – zvýšíte tak odolnost. Dlouhé úzké plynové vzpěry jsou výrazně slabší než krátké a silné.